Jednou z konstrukcí, na kterou je dřevo používáno odnepaměti, jsou krovy.

Krovem se nazývá dřevěná konstrukce, nesoucí střešní krytinu. Jeho úkolem je roznášet zatížení krytiny a nahodilého zatížení (sněhem, větrem apod.) do obvodového zdiva.

Stavbou krovů se odedávna zabývají tesaři. Ještě před cca. 80-ti lety byly trámy na stavbu krovů vyráběny ručně. Kmeny se navalily na nízké tesařské kozy a pomocí seker se tesaly na požadovaný rozměr. Práce to byla náročná jak fyzicky, tak i časově. S rozvojem rámových pil na pořez kulatiny tato práce odpadala a trámy už se vyrábí téměř výhradně strojově. Tesařů, kteří by dokázali vyrobit ručně kvalitní trám, je dnes jako šafránu.

Po starých trámech, které se objevují při demolicích a rekonstrukcích starých domů je dnes velká poptávka – pokud jsou zdravé a nepoškozené, obchodníci se starým dřevem vám za ně nabídnou relativně slušné peníze. Myslete na to, než dřevo ztopíte v krbu!

Existuje spousta typů krovů, které se liší podle typu stavby, její velikosti a jiných parametrů. Většina lidí se setká nejčastěji s krovy rodinných domů, zaměřme na ně tedy trochu více.

Nejběžnější konstrukcí krovu střechy je tzv. vaznicová soustava. Sestává se z podélných vaznic a příčných plných a prázdných vazeb. Příčně na vaznicích jsou uloženy krokve – hranoly většinou obdélníkového profilu, které nesou laťování s krytinou.

Vzhledem k tomu, jaký boom zažívá rekonstrukce a stavba podkrovních bytů, u novostaveb bylo potřeba upravit krovy tak, aby bylo možné podkroví zbudovat. Znamenalo to krovy zjednodušit a udělat je z co možná nejméně prvků, aby nezabíraly cenný podkrovní prostor.

Často se tak lze setkat s tím, že dřevo je v krovech nahrazováno železem – zejména na vrcholové vaznice. Použitím oceli se výrazně zvýší pevnost tohoto prvku a vaznice tak nemusí být podepírána.

Na krovy se používá zpravidla smrkové dřevo, které je levné a dostupné, navíc se s ním i velice dobře pracuje. Je důležité, aby dřevo bylo kvalitní, prosté hniloby a jiného poškození. Předtím, než se krov sestaví je nutné, aby bylo dřevo ošetřeno proti houbám a dřevokaznému hmyzu. Tento proces se nazývá impregnace dřeva a lze jej dělat v zásadě dvěma způsoby. Buď koupit už naimpregnované dřevo, anebo nátěr provést až na staveništi.

Samotná stavba krovu (zvláště složitějšího) není jednoduchá věc a je na ni potřeba hodně zkušeností. Mějte na paměti, že tato část stavby nese celou střechu, která se často označuje jako koruna domu. Zruční tesaři zvládnout postavit středně velký krov za jeden jediný den pouze za použití motorové pily.

Časy se mění
V poslední době se na střechy budov používají tzv. sbíjené vazníky. Jde o příhradové konstrukce z desek, které se k sobě buď lepí, anebo spojují ocelovými hřebíky. Můžou mít téměř libovolný tvar a lze je použít i na střechy velkých rozpětí.

Velkou výhodou vazníků je jejich snadná a rychlá montáž. Na míru vyrobené vazníky se dovezou na staveniště a za pomoci jeřábu se usadí na betonový věnec obvodového zdiva, na kterém se upevní pomocí ocelových kotev.

Střešní vazníky se vyrábí průmyslově a nelze je vyrábět svépomocí. Používají se pouze na domech a budovách, kde se neuvažuje s výstavbou obytného podkroví.