Dřevěné uhlí se dnes používá téměř výhradně pro venkovní grilování, okrajově i pro topení. V dobách, kdy ale ještě černé ani hnědé uhlí nebylo známé pro dnešní účely – tj. topení, se dřevěné uhlí používalo jako palivo např. v kovářských výhních, pecích apod. Bylo tak ve své době velice důležitou komoditou, která byla předmětem čilého obchodu.

Výrobou dřevěného uhlí se zabývali uhlíři. K výrobě bylo používáno tvrdé dřevo s co nejvyšší výhřevností, pokud nebylo k dispozici, tak i obyčejné smrkové. Dřevěná polena se skládala do tzv. milířů, což byly hromady dřeva, kde probíhalo samotné uhelnatění. Důležité bylo, aby karbonizace probíhala bez přístupu vzduchu.

Výroba uhlí byla soustředěna především do lesnatých oblastí, kde byla k dispozici dostatečná zásoba dřeva.

Ale vraťme se k hlavnímu použití a tím je grilování. Klíčem k úspěchu je dobře rozpálený gril a k tomu dřevěné uhlí skvěle poslouží. Výrobců dřevěného uhlí je na trhu celá řada. Podle čeho se tedy při výběru toho správného řídit?

To co poznáte na první pohled je velikost uhlí.  Prohmatejte sáček nebo pytel, ve kterém je uhlí zabaleno. I když to jde těžko, měli byste cítit kusy uhlí, ne pouze uhelný prach. Jeden kus by měl být velký ideálně zhruba jako čtvrtina zaťaté pěsti. Takové kusy vydrží dlouho žhavé a zároveň se budou dobře zapalovat.

Přestože jsou mnoha výrobci grilů hojně propagované grilovací brikety, různé testy se přiklánějí spíše ke kvalitnímu dřevěnému uhlí. Podstatné je, aby uhlí mělo vysoký podíl aktivního uhlíku, což přímo ovlivňuje jejich hoření a výhřevnost.

Uhlí jde zapálit v zásadě dvěma způsoby. Buď za pomoci pevného lihového podpalovače a kousku novin, anebo rozvrstvením na již dohořívající oheň. Důležité je grilovat pouze na žhavém uhlí, plameny by vůbec neměly být vidět.

A na čem grilujete vy? Uhlí nebo brikety?